Krov mého dětství

Půdní prostory starých domů zůstávají často stranou pozornosti a doznávají nejméně změn ze všech částí domu. Uchovávají si díky tomu po generace velkou míru autenticity. Jsou depozitářem našich vzpomínek na dětské roky, prázdniny, prarodiče, poklady, které jsme v tajuplných zákoutích krovů objevovali a ve své fantazii nechávali rozvinout v napínavé příběhy plné dobrodružství.

Rád vzpomínám na prázdniny u babičky a dědy na statku, na vyjížďky s koňským povozem, dědečkovu energickou povahu, nezdolný optimismus a babiččin klid, životní nadhled a jemný smysl pro humor. Prarodiče pro mě byli symbolem toho dobrého, co nám minulost může předat.

Lásku k historii jsem si neosvojil ve školních lavicích, ani z učebnic dějepisu, ale při objevování otisků minulých věků ukrytých mezi trámovím na půdě – v zaprášených komodách a skříních, při zkoušení starých klobouků, zkoumání dřevěných nástrojů, koňských postrojů, obsahu proutěných košíků… a z poutavého vyprávění starých příběhů.

Chraňme dřevěné konstrukce svých domů jako vzácné svědectví o životě a dovednosti našich předků. Takovou krásu a v takové kvalitě dnes jen tak někdo nevyrobí.

A jaký je krov vašeho dětství? Pomůžeme vám ho udržet v dobré kondici pro další generace. 

Více příběhů, informací a fotografií na vás čeká na: FB stránce Krovservis.